Informace
o nemocech přenášených klíšťaty a možné prevenci
Klíště
obecné přenáší v našich podmínkách zejména dvě závažná
onemocnění lidí, klíšťovou encefalitidu a Lymeskou
borreliózu. Zhruba 9 %
klíšťat vykazuje pozitivitu na přítomnost borelií,
původců Lymeské borreliózy. Pozitivita klíšťat
na přítomnost viru klíšťové encefalitidy je mnohem nižší, obvykle bývá
do 1 % a to v přírodních ohniscích. Výskyt onemocnění u lidí
je závislý na množství klíšťat, na období jejich aktivity (většinou od
března do října) a hlavně na aktivitě lidí v místech silnějšího výskytu
klíšťat v době jejich vysoké aktivity.
Klíšťová
encefalitida
je nákaza s přírodní ohniskovostí.
Toto onemocnění je virového původu a zatím ho není možnost účinně
léčit. Závažnost průběhu tohoto onemocnění závisí na fyzickém stavu
pacienta, zejména na stavu jeho imunitního systému. Toto onemocnění je
provázeno často závažným klinickým průběhem a přetrvávajícími
zdravotními obtížemi. Onemocnění probíhá ve dvou fázích. První fáze
nastupuje většinou 7-14 dní po přisátí klíštěte. Tato fáze probíhá
v podobě netypických chřipkových příznaků. Projevuje se
několikadenním zvýšením teploty až horečkami, bolestmi hlavy,
malátností, nevolností případně i bolestmi v kloubech.
Následuje zhruba týdenní (4-10 dní) klidové období, kdy se pacient cítí
zcela zdráv. Druhá fáze nastupuje většinou prudce vysokými horečkami a
v různé intenzitě se rozvíjí příznaky postižení centrálního
nervového systému: bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje,
poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě, svalový třes. U
nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny
nervů a dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.
Těžký průběh onemocnění bývá zejména u oslabených lidí a lidí nad 60
let věku. U všech pacientů je nezbytný klid na lůžku a podpůrná léčba
(vitamíny atd.). Toto se zanedbává především v klidovém období
po první fázi onemocnění. Klid, dostatek spánku, podpůrná léčba
(dostatek vitamínů atd.) a vyvarování se jakékoliv zvýšené zátěže je
vhodné uplatňovat i jako prevenci v době cca 2 až 3 týdny po
nálezu přisátého klíštěte. U fyzicky odolných jedinců, zejména u dětí,
se druhá fáze onemocnění mnohdy ani nedostavuje. Klíšťovou
encefalitidou lze onemocnět pouze jednou za život. Spolehlivou ochranu
proti této nemoci lze navodit očkováním. O očkování je vhodné se
poradit se svým lékařem, u dětí vždy s dětským lékařem. Na krajských
hygienických stanicích lze také zjistit, v kterých lokalitách se
infikovaná klíšťata vyskytují nejvíce. Očkování se skládá ze tří dávek.
Očkovací látka obsahuje oslabený vir klíšťové encefalitidy, proto je
nevhodnější doba pro očkování zimní období, kdy je vyloučena možnost
současné akvirace
funkčního viru nákazy z přírody. První dvě dávky se aplikují
většinou měsíc po sobě. Po druhé dávce je již zajištěna ochrana na
následující vegetační sezónu. Třetí dávka se aplikuje další zimu.
Přeočkování se doporučuje provádět jednou dávkou zhruba každých 5 let.
Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazené státem. Jedna dávka
stojí kolem 400 Kč. Některé zdravotní pojišťovny svým pojištěncům část
nákladů na očkování hradí, proto je vhodné se na toto informovat u
svých zdravotních pojišťoven.
Lymeská borrelióza
je dle hlášení lidských onemocnění více než 5x častější než klíšťová
encefalitida. S tímto onemocněním se můžeme setkat prakticky kdekoliv
kde jsou klíšťata, tedy i mimo známá ohniska klíšťové encefalitidy.
Jedná se o bakteriální infekci, kterou lze účinně léčit antibiotiky,
zejména je-li léčba zahájena včas. Lymeská
borrelióza má časné a
pozdní stadium onemocnění. Typickým příznakem časného stadia je pomalu
se šířící červená skvrna, zvaná erythema
migrans, která se
objevuje v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhovitě
zvětšuje na několik centimetrů a uprostřed bledne až vznikne jakýsi
červenavý prstenec s výbledem
uprostřed. Skvrna je nebolestivá, může měnit tvar i polohu, odtud její
latinský název. Může se vytvořit během několika dní po přisátí
klíštěte, ale i za několik týdnů. Někdy jsou kožní projevy časného
stádia nezřetelné. Pozdní stadium má chronický průběh a nastupuje až po
několika měsících. Projevuje se postižením kloubů, kůže nebo nervového
systému, podle toho o jaký kmen borrélie
se jedná. Rovněž borrelióza
bývá v některých případech provázena závažným klinickým
průběhem a přetrvávajícími zdravotními obtížemi, zvláště tehdy, není-li
včas léčena. U Lymeské borreliózy v Evropě
dosud není možnost navození účinné ochrany očkováním.
Podrobné
informace o těchto infekčních onemocněních najdete např. na
internetových stránkách:
Informace
o dalších onemocněních přenášené klíšťaty jsou na -
http://www.szu.cz/tema/prevence/onemocneni-prenasena-klistaty-v-ceske-republice
Výskyt
a vývoj klíšťat
Klíšťata,
tedy druh klíště obecné, se vyskytují většinou v listnatých
nebo smíšených lesích, v lesoparcích, zvláště
v jejich travnatých a křovinatých částech. Omezeně se
vyskytují i v městských parcích, na březích rybníků aj.
Masivně se objevují především v hustých nízkých listnatých porostech,
zejména na zarůstajících mýtinách, kde vzrostlejší stromky poskytují
úkryt větší zvěři a zároveň se v nich vyskytuje dostatek
travin a jiné husté vegetace, která umožňuje silné osídlení hlodavci,
dalšími zvířaty a ptactvem. Klíšťata zde žijí ve 3 vývojových stádiích,
to jsou larvy (0,8 mm délky), které mají jen 3 páry noh a sají krev na
drobných savcích, ale i na ptácích a plazech. Po nasátí odpadají a mění
se někde v lesní hrabance na další vývojové stádium – nymfy (přes 1 mm
délky), které mají již 4 páry noh a sají na poněkud větších živočiších.
Po nasátí opět odpadají a mění se v dospělá stádia, která už mají i
pohlavní orgány. Červenavě zbarvené samice (3,5 – 4,5 mm
délky) sají hlavně na větších zvířatech, po nasátí mnohonásobně
zvětšují svůj objem, odpadají, kladou vajíčka a hynou. Tmavě zbarvení
samci (2,2 – 2,5 mm délky) krev nesají, ale přichycují se rovněž těla
hostitele, na kterém vyhledávájí
samice. Líhnutí larev i svlékání nasátých larev a nymf (proměna na
další vývojové stádium) probíhá většinou od srpna do zimy a tato
hladová klíšťata se postupně aktivují, v přírodě dochází ke zvyšování
jejich početnosti, tzn. k podzimnímu (od září do nástupu mrazů) a dále
k jarnímu maximu, které je pokračováním maxima podzimního. Jarní výskyt
je větší a vrcholí obvykle ve druhé polovině května. Dále postupně
jejich početnost klesá, tento pokles bývá největší během července a v
srpnu je hladových klíšťat nejméně. Tento sled může být poněkud posunut
v závislosti na charakteru počasí, tedy se změnami ukončení zimního
počasí a nástupu jara a podobně. V horských oblastech je tato dynamika
jiná, během léta je zde výskyt klíšťat víceméně stálý. Aktivita klíšťat
je určována počasím, klíšťata při dostatečné teplotě a vlhkosti jsou
vysoce aktivní. Za přílišného mokra, ale i sucha klíšťata hostitele
nenapadají, při suchém a větrném počasí se na porostech ani nezdržují,
jsou spíše při zemi nebo i v hrabance, případně i hlouběji v zemi.
Aktivita klíšťat se může silně měnit i během dne, obvykle ráno je dosti
vysoká, dále klesá, po poledni bývá minimální a se zvyšující se
vlhkostí večer může naopak prudce stoupat. Proto je málo exaktní
srovnávat početnost klíšťat v jednotlivých letech jen na základě
několika odchytů. Na lidech, na rozdíl od poměrů v přírodě, sají krev
všechna vývojová stádia, tj. larvy, nymfy i samice.
Aktuální
aktivita klíšťat na víkendy v ČR je předpovídána Českým
hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci se Státním zdravotním
ústavem v Praze, viz. Předpovědi
Ochrana
před napadením klíštětem
|
Při pobytu v
přírodě je každý člověk vystaven nebezpečí, že se klíšťata, která
číhají na hostitele na porostech zhruba do výšky jednoho metru nad
zemí, zachytí na jeho oblečení nebo kůži a po vyhledání vhodného místa
se přisají. U dětí je to kdekoliv na těle, u dospělých vyhledávají
místa s jemnější kůží. V dostupných letácích se lze dočíst, že
chceme-li předejít přisátí klíštěte, měli bychom v přírodě nosit hladké
oblečení světlé barvy s dlouhými nohavicemi a rukávy, které by měly
přiléhat k zápěstím a kotníkům. Nohavice kalhot nosit zastrčené do
vyšších bot apod. Takto oblečeni půjdeme třeba do lesa na houby, ale na
koupaliště a na výlety v letních vedrech určitě ne. Před hmyzem a
klíšťaty se můžeme částečně chránit také použitím repelentů. Aplikujeme je před
vstupem do porostu spíše na nohavice a obuv, než přímo na pokožku
(opatrně u malých dětí). Nejdůležitější však je,
aby po
každém návratu z přírody a ještě večer tentýž den byla pečlivě
prohlédnuta pokožka celého těla včetně vlasaté části hlavy a
všechna přisátá klíšťata ihned odstraněna. Čím
déle je klíště
přisáto, tím větší je riziko přenosu viru klíšťové encefalitidy a borrelií.
Prohlédnout je
třeba i domácí zvíře, které bylo s námi v přírodě. K individuální
ochraně domácích zvířat (psů a koček) před napadením klíšťaty lze
použít k tomu určené veterinární přípravky, například spreje, obojky
různých druhů, kapičky v ampulkách, které jsou v prodeji a podobně.
Tyto přípravky se nemají používat v kombinaci současně.
V odůvodněných
případech (reálný výskyt klíšťat) lze doporučit i velkoplošné zásahy v
areálech a bezprostředním okolí rekreačních zařízení, na soukromých
zahradách a podobně. Vlastní asanační práce by měly provádět odborné
firmy zabývající se speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a
deratizaci (DDD). Dříve se k těmto asanacím používala širší paleta
přípravků na bázi pyrethroidů
a organofosfátů, v
současné době lze použít pouze přípravky na bázi deltamethrinu
|
Klíště
číhající na hostitele
Autor fotografie: Jakub Rom
|
|
Samice
klíštěte na kůži
Autor
fotografie: Vladimír Motyčka
|
Odstranění
klíštěte
Čím
déle je klíště přisáté, tím se zvyšuje riziko infikování nákazou a
klíště se hůře odstraňuje. Proto přisáté klíště odstraňujeme vždy co
nejdříve. Před manipulací s klíštětem je vhodné ranku
s klíštětem dezinfikovat např. jodisolem.
Klíště se odstraňuje nejlépe uchopením co nejblíže kůže, např.
pinzetou, a vikláním a jemným kroucením se povytahuje z ranky. Na
klíště bychom neměli sahat přímo holými prsty. Při vytahování dbáme na
to, aby se klíště nepřetrhlo. Po odstranění klíštěte ranku opět
vydezinfikujeme jodisolem.
Pokud se klíště přetrhne, musíme ranku i se zbytkem těla klíštěte
vydezinfikovat a teprve potom se můžeme dál pokoušet odstraňovat zbylé
části klíštěte. Při odstraňování klíštěte je nutné pamatovat na to, že
obsah klíštěte je také infekční. Klíště nerozmačkáváme
v prstech a jsme vždy opatrní i při odstraňování klíšťat z
domácích zvířat.
Pokud se nám
podaří odstranit všechna přisátá klíšťata ještě ten den kdy se přisála,
je riziko infikování nákazou prakticky nulové. Klíštěti trvá poměrně
dlouhou dobu než pronikne kůží, zakotví se v ráně, začne sát a
předá potřebnou infekční dávku původce onemocnění. Proto se na
déletrvající pobyty v přírodě vybavujeme vždy dezinfekcí a
vhodnou pinzetou (v prodeji jsou i různé speciální pinzety na
klíšťata).
Následující dny
po nálezu přisátého klíštěte je dobré, aby měl člověk co největší
obranyschopnost organismu. Proto se preventivně doporučuje příliš se
nevysilovat, nenamáhat, řádně odpočívat – hodně spát, zdravě jíst a v
případě podezření na onemocnění (teplota, bolest hlavy) ihned navštívit
lékaře a informovat ho o nálezu klíštěte.
|
Významné lokality v
Olomouckém kraji
Dle dlouhodobého
sledování problematiky akvirace
nákazy klíšťovou encefalitidou (KE) z hlediska lokalit, prakticky v
souhlase s početností klíšťat, se jedná o shlukový charakter
evidovaných lokalit. Tato rizika je možno podle četnosti rozdělit v
jednotlivých lesních pásmech do 3 skupin – riziko vysoké, střední a
nízké.
V okrese Šumperk
a Jeseník
je vysoké riziko nákazou KE v lesích Žulovské
pahorkatiny i příslušné části Zlatohorské
vrchoviny a dále ve všech níže položených lesích bezprostředné v
blízkosti města Šumperka. Jako střední riziko je možno označit lesy
západně a jihozápadně od Šumperka, patřící k Zábřežské vrchovině a
východně od Šumperka v lesích CHKO Jeseníky, a sice v předhoří Hrubého
Jeseníku. Přímo lesy Hrubého Jeseníku představují nízké riziko nákazy
KE a i to se zde projevuje jen v okrajových, níže položených lesích
tohoto útvaru.
V okrese Olomouc
je vysoké riziko v lesích předhoří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů,
táhnoucích se směrem severovýchodním až severním i východním od města
Olomouce a to i v bezprostřední blízkosti města Šternberka. Střední
riziko je opět v lesích Zábřežské vrchoviny v západní a severozápadní
části okresu či od města Olomouce v těchto směrech. Nízké riziko je i v
lužních lesích kolem řeky Moravy, tedy v CHKO Litovelské Pomoraví.
V
okrese Prostějov
je opět střední riziko v lesích Zábřežské vrchoviny s maximem v okolí
obcí Zdětín, Planá, Vícov a Ptení.
V
okrese Přerov
se jedná prakticky ve všech lesích pouze o riziko nízké, avšak v lese v
okolí hradu Helfštýna a
vrchu Maleník se jedná
lokálně v poslední době o riziko střední až vysoké.
Olomoucký kraj – počet infekčních onemocnění přenášených klíšťaty, která byla nahlášena v jednotlivých měsících v roce:
Klíšťová
encefalitida :
| okres měsíc |
leden 2018 |
únor 2018 |
březen 2018 |
duben 2018 |
květen 2018 |
červen 2018 |
červenec 2018 |
srpen 2018 |
září 2018 |
říjen 2018 |
listopad 2018 |
prosinec 2018 |
celkem |
| Olomouc |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
1 |
3 |
5 |
1 |
0 |
2 |
0 |
13 |
| Prostějov |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
0 |
3 |
0 |
0 |
4 |
| Přerov |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
1 |
1 |
1 |
0 |
1 |
0 |
5 |
| Šumperk |
0 |
0 |
0 |
0 |
2 |
6 |
8 |
4 |
1 |
3 |
4 |
2 |
30 |
| Jeseník |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
3 |
2 |
4 |
1 |
1 |
1 |
13 |
| Celkem |
0 |
0 |
0 |
0 |
4 |
8 |
16 |
12 |
7 |
7 |
8 |
3 |
65 |
| okres měsíc |
leden 2019 |
únor 2019 |
březen 2019 |
duben 2019 |
květen 2019 |
červen 2019 |
červenec 2019 |
srpen 2019 |
září 2019 |
říjen 2019 |
listopad 2019 |
prosinec 2019 |
celkem |
| Olomouc |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
1 |
2 |
0 |
1 |
4 |
4 |
0 |
13 |
| Prostějov |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
2 |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
4 |
| Přerov |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
1 |
5 |
1 |
0 |
1 |
2 |
11 |
| Šumperk |
1 |
0 |
0 |
0 |
2 |
0 |
4 |
2 |
8 |
5 |
7 |
0 |
29 |
| Jeseník |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
0 |
0 |
5 |
2 |
2 |
2 |
0 |
12 |
| Celkem |
1 |
0 |
0 |
1 |
5 |
1 |
9 |
12 |
12 |
11 |
15 |
2 |
69 |
| okres měsíc |
leden 2020 |
únor 2020 |
březen 2020 |
duben 2020 |
květen 2020 |
červen 2020 |
červenec 2020 |
srpen 2020 |
září 2020 |
říjen 2020 |
listopad 2020 |
prosinec 2020 |
celkem |
| Olomouc |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
4 |
0 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
6 |
| Prostějov |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
4 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
6 |
| Přerov |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
1 |
5 |
0 |
0 |
0 |
0 |
8 |
| Šumperk |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
3 |
9 |
0 |
4 |
1 |
0 |
17 |
| Jeseník |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
3 |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
5 |
| Celkem |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
12 |
6 |
18 |
0 |
4 |
1 |
0 |
42 |
| okres měsíc |
leden 2021 |
únor 2021 |
březen 2021 |
duben 2021 |
květen 2021 |
červen 2021 |
červenec 2021 |
srpen 2021 |
září 2021 |
říjen 2021 |
listopad 2021 |
prosinec 2021 |
celkem |
| Olomouc |
1 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
| Prostějov |
0 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
| Přerov |
0 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
| Šumperk |
0 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
| Jeseník |
0 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
| Celkem |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
Lymeská borrelióza :
| okres měsíc |
leden 2018 |
únor 2018 |
březen 2018 |
duben 2018 |
květen 2018 |
červen 2018 |
červenec 2018 |
srpen 2018 |
září 2018 |
říjen 2018 |
listopad 2018 |
prosinec 2018 |
celkem |
| Olomouc |
5 |
10 |
10 |
5 |
9 |
16 |
9 |
35 |
6 |
21 |
15 |
16 |
157 |
| Prostějov |
5 |
3 |
0 |
3 |
12 |
15 |
17 |
5 |
8 |
3 |
5 |
3 |
79 |
| Přerov |
1 |
4 |
1 |
2 |
12 |
17 |
37 |
23 |
23 |
42 |
11 |
6 |
179 |
| Šumperk |
4 |
3 |
2 |
1 |
9 |
14 |
23 |
30 |
19 |
23 |
8 |
9 |
145 |
| Jeseník |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
3 |
1 |
14 |
4 |
5 |
0 |
27 |
| Celkem |
15 |
20 |
13 |
11 |
42 |
62 |
89 |
94 |
70 |
93 |
44 |
34 |
587 |
| okres měsíc |
leden 2019 |
únor 2019 |
březen 2019 |
duben 2019 |
květen 2019 |
červen 2019 |
červenec 2019 |
srpen 2019 |
září 2019 |
říjen 2019 |
listopad 2019 |
prosinec 2019 |
celkem |
| Olomouc |
4 |
7 |
5 |
8 |
9 |
8 |
11 |
16 |
17 |
12 |
12 |
10 |
119 |
| Prostějov |
4 |
5 |
3 |
5 |
8 |
4 |
5 |
2 |
2 |
6 |
4 |
9 |
57 |
| Přerov |
3 |
1 |
3 |
4 |
7 |
15 |
19 |
20 |
11 |
13 |
6 |
3 |
105 |
| Šumperk |
8 |
4 |
1 |
1 |
12 |
17 |
18 |
24 |
18 |
12 |
19 |
7 |
141 |
| Jeseník |
1 |
1 |
0 |
0 |
0 |
3 |
0 |
10 |
2 |
0 |
1 |
0 |
18 |
| Celkem |
20 |
18 |
12 |
18 |
36 |
47 |
53 |
72 |
50 |
43 |
42 |
29 |
440 |
| okres měsíc |
leden 2020 |
únor 2020 |
březen 2020 |
duben 2020 |
květen 2020 |
červen 2020 |
červenec 2020 |
srpen 2020 |
září 2020 |
říjen 2020 |
listopad 2020 |
prosinec 2020 |
celkem |
| Olomouc |
9 |
1 |
8 |
0 |
6 |
19 |
15 |
10 |
25 |
26 |
12 |
5 |
131 |
| Prostějov |
1 |
0 |
0 |
0 |
5 |
6 |
4 |
15 |
2 |
3 |
0 |
1 |
36 |
| Přerov |
3 |
2 |
0 |
2 |
4 |
13 |
24 |
32 |
3 |
16 |
9 |
5 |
108 |
| Šumperk |
12 |
3 |
4 |
1 |
1 |
11 |
30 |
18 |
12 |
9 |
32 |
5 |
133 |
| Jeseník |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
15 |
1 |
0 |
4 |
1 |
21 |
| Celkem |
25 |
6 |
12 |
3 |
16 |
49 |
74 |
90 |
43 |
54 |
57 |
17 |
446 |
| okres měsíc |
leden 2021 |
únor 2021 |
březen 2021 |
duben 2021 |
květen 2021 |
červen 2021 |
červenec 2021 |
srpen 2021 |
září 2021 |
říjen 2021 |
listopad 2021 |
prosinec 2021 |
celkem |
| Olomouc |
2 |
2 |
1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5 |
| Prostějov |
2 |
0 |
1 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
| Přerov |
1 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1 |
| Šumperk |
2 |
1 |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3 |
| Jeseník |
0 |
0 |
0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
| Celkem |
7 |
3 |
2 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
12 |
* hlášeny
i chronické formy onemocnění
Odbor protiepidemický
- aktualizace vždy ke konci měsíce.