Informace o nemocech přenášených klíšťaty a možné prevenci
 
Klíště obecné přenáší v našich podmínkách zejména dvě závažná onemocnění lidí, klíšťovou encefalitidu a Lymeskou borreliózu. Zhruba 9 % klíšťat vykazuje pozitivitu na přítomnost borelií, původců Lymeské borreliózy. Pozitivita klíšťat na přítomnost viru klíšťové encefalitidy je mnohem nižší, obvykle bývá do 1 % a to v přírodních ohniscích. Výskyt onemocnění u lidí je závislý na množství klíšťat, na období jejich aktivity (většinou od března do října) a hlavně na aktivitě lidí v místech silnějšího výskytu klíšťat v době jejich vysoké aktivity.
Klíšťová encefalitida je nákaza s  přírodní ohniskovostí. Toto onemocnění je virového původu a zatím ho není možnost účinně léčit. Závažnost průběhu tohoto onemocnění závisí na fyzickém stavu pacienta, zejména na stavu jeho imunitního systému. Toto onemocnění je provázeno často závažným klinickým průběhem a přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Onemocnění probíhá ve dvou fázích. První fáze nastupuje většinou 7-14 dní po přisátí klíštěte. Tato fáze probíhá v podobě netypických chřipkových příznaků. Projevuje se několikadenním zvýšením teploty až horečkami, bolestmi hlavy, malátností, nevolností případně i bolestmi v kloubech. Následuje zhruba týdenní (4-10 dní) klidové období, kdy se pacient cítí zcela zdráv. Druhá fáze nastupuje většinou prudce vysokými horečkami a v různé intenzitě se rozvíjí příznaky postižení centrálního nervového systému: bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě, svalový třes. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti. Těžký průběh onemocnění bývá zejména u oslabených lidí a lidí nad 60 let věku. U všech pacientů je nezbytný klid na lůžku a podpůrná léčba (vitamíny atd.). Toto se zanedbává především v klidovém období po první fázi onemocnění. Klid, dostatek spánku, podpůrná léčba (dostatek vitamínů atd.) a vyvarování se jakékoliv zvýšené zátěže je vhodné uplatňovat i jako prevenci v době cca 2 až 3 týdny po nálezu přisátého klíštěte. U fyzicky odolných jedinců, zejména u dětí, se druhá fáze onemocnění mnohdy ani nedostavuje. Klíšťovou encefalitidou lze onemocnět pouze jednou za život. Spolehlivou ochranu proti této nemoci lze navodit očkováním. O očkování je vhodné se poradit se svým lékařem, u dětí vždy s dětským lékařem. Na krajských hygienických stanicích lze také zjistit, v kterých lokalitách se infikovaná klíšťata vyskytují nejvíce. Očkování se skládá ze tří dávek. Očkovací látka obsahuje oslabený vir klíšťové encefalitidy, proto je nevhodnější doba pro očkování zimní období, kdy je vyloučena možnost současné akvirace funkčního viru nákazy z přírody. První dvě dávky se aplikují většinou měsíc po sobě. Po druhé dávce je již zajištěna ochrana na následující vegetační sezónu. Třetí dávka se aplikuje další zimu. Přeočkování se doporučuje provádět jednou dávkou zhruba každých 5 let. Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazené státem. Jedna dávka stojí kolem 400 Kč. Některé zdravotní pojišťovny svým pojištěncům část nákladů na očkování hradí, proto je vhodné se na toto informovat u svých zdravotních pojišťoven.
Lymeská borrelióza je dle hlášení lidských onemocnění více než 5x častější než klíšťová encefalitida. S tímto onemocněním se můžeme setkat prakticky kdekoliv kde jsou klíšťata, tedy i mimo známá ohniska klíšťové encefalitidy. Jedná se o bakteriální infekci, kterou lze účinně léčit antibiotiky, zejména je-li léčba zahájena včas. Lymeská borrelióza má časné a pozdní stadium onemocnění. Typickým příznakem časného stadia je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objevuje v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhovitě zvětšuje na několik centimetrů a uprostřed bledne až vznikne jakýsi červenavý prstenec s výbledem uprostřed. Skvrna je nebolestivá, může měnit tvar i polohu, odtud její latinský název. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Někdy jsou kožní projevy časného stádia nezřetelné. Pozdní stadium má chronický průběh a nastupuje až po několika měsících. Projevuje se postižením kloubů, kůže nebo nervového systému, podle toho o jaký kmen borrélie se jedná. Rovněž borrelióza bývá v některých případech provázena závažným klinickým průběhem a přetrvávajícími zdravotními obtížemi, zvláště tehdy, není-li včas léčena. U Lymeské borreliózy v Evropě dosud není možnost navození účinné ochrany očkováním.

Podrobné informace o těchto infekčních onemocněních najdete např. na internetových stránkách:

Informace o dalších onemocněních přenášené klíšťaty jsou na - http://www.szu.cz/tema/prevence/onemocneni-prenasena-klistaty-v-ceske-republice

Výskyt a vývoj klíšťat

Klíšťata, tedy druh klíště obecné, se vyskytují většinou v listnatých nebo smíšených lesích, v lesoparcích, zvláště v jejich travnatých a křovinatých částech. Omezeně se vyskytují i v městských parcích, na březích rybníků aj. Masivně se objevují především v hustých nízkých listnatých porostech, zejména na zarůstajících mýtinách, kde vzrostlejší stromky poskytují úkryt větší zvěři a zároveň se v nich vyskytuje dostatek travin a jiné husté vegetace, která umožňuje silné osídlení hlodavci, dalšími zvířaty a ptactvem. Klíšťata zde žijí ve 3 vývojových stádiích, to jsou larvy (0,8 mm délky), které mají jen 3 páry noh a sají krev na drobných savcích, ale i na ptácích a plazech. Po nasátí odpadají a mění se někde v lesní hrabance na další vývojové stádium – nymfy (přes 1 mm délky), které mají již 4 páry noh a sají na poněkud větších živočiších. Po nasátí opět odpadají a mění se v dospělá stádia, která už mají i pohlavní orgány. Červenavě zbarvené samice (3,5 – 4,5 mm délky) sají hlavně na větších zvířatech, po nasátí mnohonásobně zvětšují svůj objem, odpadají, kladou vajíčka a hynou. Tmavě zbarvení samci (2,2 – 2,5 mm délky) krev nesají, ale přichycují se rovněž těla hostitele, na kterém vyhledávájí samice. Líhnutí larev i svlékání nasátých larev a nymf (proměna na další vývojové stádium) probíhá většinou od srpna do zimy a tato hladová klíšťata se postupně aktivují, v přírodě dochází ke zvyšování jejich početnosti, tzn. k podzimnímu (od září do nástupu mrazů) a dále k jarnímu maximu, které je pokračováním maxima podzimního. Jarní výskyt je větší a vrcholí obvykle ve druhé polovině května. Dále postupně jejich početnost klesá, tento pokles bývá největší během července a v srpnu je hladových klíšťat nejméně. Tento sled může být poněkud posunut v závislosti na charakteru počasí, tedy se změnami ukončení zimního počasí a nástupu jara a podobně. V horských oblastech je tato dynamika jiná, během léta je zde výskyt klíšťat víceméně stálý. Aktivita klíšťat je určována počasím, klíšťata při dostatečné teplotě a vlhkosti jsou vysoce aktivní. Za přílišného mokra, ale i sucha klíšťata hostitele nenapadají, při suchém a větrném počasí se na porostech ani nezdržují, jsou spíše při zemi nebo i v hrabance, případně i hlouběji v zemi. Aktivita klíšťat se může silně měnit i během dne, obvykle ráno je dosti vysoká, dále klesá, po poledni bývá minimální a se zvyšující se vlhkostí večer může naopak prudce stoupat. Proto je málo exaktní srovnávat početnost klíšťat v jednotlivých letech jen na základě několika odchytů. Na lidech, na rozdíl od poměrů v přírodě, sají krev všechna vývojová stádia, tj. larvy, nymfy i samice.

 

Aktuální aktivita klíšťat na víkendy v ČR je předpovídána Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem v Praze, viz. Předpovědi


Ochrana před napadením klíštětem

Při pobytu v přírodě je každý člověk vystaven nebezpečí, že se klíšťata, která číhají na hostitele na porostech zhruba do výšky jednoho metru nad zemí, zachytí na jeho oblečení nebo kůži a po vyhledání vhodného místa se přisají. U dětí je to kdekoliv na těle, u dospělých vyhledávají místa s jemnější kůží. V dostupných letácích se lze dočíst, že chceme-li předejít přisátí klíštěte, měli bychom v přírodě nosit hladké oblečení světlé barvy s dlouhými nohavicemi a rukávy, které by měly přiléhat k zápěstím a kotníkům. Nohavice kalhot nosit zastrčené do vyšších bot apod. Takto oblečeni půjdeme třeba do lesa na houby, ale na koupaliště a na výlety v letních vedrech určitě ne. Před hmyzem a klíšťaty se můžeme částečně chránit také použitím repelentů. Aplikujeme je před vstupem do porostu spíše na nohavice a obuv, než přímo na pokožku (opatrně u malých dětí). Nejdůležitější však je, aby po každém návratu z přírody a ještě večer tentýž den byla pečlivě prohlédnuta pokožka celého těla včetně vlasaté části hlavy a všechna přisátá klíšťata ihned odstraněna. Čím déle je klíště přisáto, tím větší je riziko přenosu viru klíšťové encefalitidy a borrelií.

Prohlédnout je třeba i domácí zvíře, které bylo s námi v přírodě. K individuální ochraně domácích zvířat (psů a koček) před napadením klíšťaty lze použít k tomu určené veterinární přípravky, například spreje, obojky různých druhů, kapičky v ampulkách, které jsou v prodeji a podobně. Tyto přípravky se nemají používat v kombinaci současně.

V odůvodněných případech (reálný výskyt klíšťat) lze doporučit i velkoplošné zásahy v areálech a bezprostředním okolí rekreačních zařízení, na soukromých zahradách a podobně. Vlastní asanační práce by měly provádět odborné firmy zabývající se speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (DDD). Dříve se k těmto asanacím používala širší paleta přípravků na bázi pyrethroidů a organofosfátů, v současné době lze použít pouze přípravky na bázi deltamethrinu

Klíště číhající na hostitele

Klíště číhající na hostitele
Autor fotografie: Jakub Rom

Klíště obecné (Ixodes ricinus)
Samice klíštěte na kůži

Autor fotografie: Vladimír Motyčka

Odstranění klíštěte
Čím déle je klíště přisáté, tím se zvyšuje riziko infikování nákazou a klíště se hůře odstraňuje. Proto přisáté klíště odstraňujeme vždy co nejdříve. Před manipulací s klíštětem je vhodné ranku s klíštětem dezinfikovat např. jodisolem. Klíště se odstraňuje nejlépe uchopením co nejblíže kůže, např. pinzetou, a vikláním a jemným kroucením se povytahuje z ranky. Na klíště bychom neměli sahat přímo holými prsty. Při vytahování dbáme na to, aby se klíště nepřetrhlo. Po odstranění klíštěte ranku opět vydezinfikujeme jodisolem. Pokud se klíště přetrhne, musíme ranku i se zbytkem těla klíštěte vydezinfikovat a teprve potom se můžeme dál pokoušet odstraňovat zbylé části klíštěte. Při odstraňování klíštěte je nutné pamatovat na to, že obsah klíštěte je také infekční. Klíště nerozmačkáváme v prstech a jsme vždy opatrní i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat.

Pokud se nám podaří odstranit všechna přisátá klíšťata ještě ten den kdy se přisála, je riziko infikování nákazou prakticky nulové. Klíštěti trvá poměrně dlouhou dobu než pronikne kůží, zakotví se v ráně, začne sát a předá potřebnou infekční dávku původce onemocnění. Proto se na déletrvající pobyty v přírodě vybavujeme vždy dezinfekcí a vhodnou pinzetou (v prodeji jsou i různé speciální pinzety na klíšťata).

Následující dny po nálezu přisátého klíštěte je dobré, aby měl člověk co největší obranyschopnost organismu. Proto se preventivně doporučuje příliš se nevysilovat, nenamáhat, řádně odpočívat – hodně spát, zdravě jíst a v případě podezření na onemocnění (teplota, bolest hlavy) ihned navštívit lékaře a informovat ho o nálezu klíštěte.


Významné lokality v Olomouckém kraji
Dle dlouhodobého sledování problematiky akvirace nákazy klíšťovou encefalitidou (KE) z hlediska lokalit, prakticky v souhlase s početností klíšťat, se jedná o shlukový charakter evidovaných lokalit. Tato rizika je možno podle četnosti rozdělit v jednotlivých lesních pásmech do 3 skupin – riziko vysoké, střední a nízké.
V okrese Šumperk a Jeseník je vysoké riziko nákazou KE v lesích Žulovské pahorkatiny i příslušné části Zlatohorské vrchoviny a dále ve všech níže položených lesích bezprostředné v blízkosti města Šumperka. Jako střední riziko je možno označit lesy západně a jihozápadně od Šumperka, patřící k Zábřežské vrchovině a východně od Šumperka v lesích CHKO Jeseníky, a sice v předhoří Hrubého Jeseníku. Přímo lesy Hrubého Jeseníku představují nízké riziko nákazy KE a i to se zde projevuje jen v okrajových, níže položených lesích tohoto útvaru.
V okrese Olomouc je vysoké riziko v lesích předhoří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, táhnoucích se směrem severovýchodním až severním i východním od města Olomouce a to i v bezprostřední blízkosti města Šternberka. Střední riziko je opět v lesích Zábřežské vrchoviny v západní a severozápadní části okresu či od města Olomouce v těchto směrech. Nízké riziko je i v lužních lesích kolem řeky Moravy, tedy v CHKO Litovelské Pomoraví.
V okrese Prostějov je opět střední riziko v lesích Zábřežské vrchoviny s maximem v okolí obcí Zdětín, Planá, Vícov a Ptení
.

V okrese Přerov se jedná prakticky ve všech lesích pouze o riziko nízké, avšak v lese v okolí hradu Helfštýna a vrchu Maleník se jedná lokálně v poslední době o riziko střední až vysoké.


Olomoucký kraj – počet infekčních onemocnění přenášených klíšťaty, která byla nahlášena v jednotlivých měsících v roce:

Klíšťová encefalitida :

okres měsíc leden 2013 únor 2013 březen 2013 duben 2013 květen 2013 červen 2013 červenec 2013 srpen 2013 zaří 2013 říjen 2013 listopad 2013 prosinec 2013 celkem  
Olomouc 0 0 0 0 0 1 2 3 3 1 0 0 10
Prostějov 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 3
Přerov 0 0 0 0 1 0 4 2 1 2 0 0 10
Šumperk 0 0 0 0 0 2 2 7 1 2 6 1 21
Jeseník 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 4
Celkem 0 0 0 0 1 3 8 14 6 7 7 2 48
okres měsíc leden 2014 únor 2014 březen 2014 duben 2014 květen 2014 červen 2014 červenec 2014 srpen 2014 zaří 2014 říjen 2014 listopad 2014 prosinec 2014 celkem  
Olomouc 0 0 0 0 0 0 3 0 3 1 1 0 8
Prostějov 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 3
Přerov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1
Šumperk 0 0 0 0 1 1 2 3 1 2 4 3 17
Jeseník 0 0 0 0 0 0 1 1 2 0 2 0 6
Celkem 0 0 0 0 1 1 8 5 6 3 8 3 35
okres měsíc leden 2015 únor 2015 březen 2015 duben 2015 květen 2015 červen 2015 červenec 2015 srpen 2015 zaří 2015 říjen 2015 listopad 2015 prosinec 2015 celkem  
Olomouc 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1
Prostějov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Přerov 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 2
Šumperk 0 0 0 0 0 0 1 0 3 0 1 4 9
Jeseník 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2
Celkem 0 0 0 0 0 0 4 1 3 1 1 4 14
okres měsíc leden 2016 únor 2016 březen 2016 duben 2016 květen 2016 červen 2016 červenec 2016 srpen 2016 zaří 2016 říjen 2016 listopad 2016 prosinec 2016 celkem
Olomouc 0 0 0 0 1 2             3
Prostějov 0 1 0 1 0 2             4
Přerov 0 0 0 0 0 0             0
Šumperk 0 0 0 0 0 3             3
Jeseník 0 0 0 0 0 0             0
Celkem 0 1 0 1 1 7 0 0 0 0 0 0 10




Lymeská borrelióza :

okres měsíc leden 2013 únor 2013 březen 2013 duben 2013 květen 2013 červen 2013 červenec 2013 srpen 2013 zaří 2013 říjen 2013 listopad 2013 prosinec 2013 celkem  
Olomouc 8 15 6 8 10 14 18 10 8 17 16 13 143
Prostějov 0 4 1 8 6 7 3 10 2 9 3 2 55
Přerov 1 3 0 1 1 4 3 12 6 4 1 4 40
Šumperk 0 6 4 2 1 7 8 22 14 11 8 11 94
Jeseník 0 0 0 0 0 0 4 0 2 4 2 0 12
Celkem 9 28 11 19 18 32 36 54 32 45 30 30 344
okres měsíc leden 2014 únor 2014 březen 2014 duben 2014 květen 2014 červen 2014 červenec 2014 srpen 2014 zaří 2014 říjen 2014 listopad 2014 prosinec 2014 celkem  
Olomouc 7 10 7 5 11 7 21 15 15 13 7 6 124
Prostějov 0 4 4 4 7 6 10 5 9 1 5 3 59
Přerov 1 4 1 1 2 5 10 4 6 1 0 5 40
Šumperk 0 3 6 5 4 8 13 4 6 10 4 4 67
Jeseník 2 0 2 0 1 1 3 0 0 0 0 1 10
Celkem 10 21 20 16 25 27 57 28 36 25 16 19 300
okres měsíc leden 2015 únor 2015 březen 2015 duben 2015 květen 2015 červen 2015 červenec 2015 srpen 2015 zaří 2015 říjen 2015 listopad 2015 prosinec 2015 celkem  
Olomouc 9 4 8 6 4 10 15 18 18 13 11 1 127
Prostějov 1 6 0 4 0 5 6 7 6 1 3 7 46
Přerov 1 1 1 0 0 8 10 6 3 3 2 4 39
Šumperk 0 1 2 2 0 3 9 8 8 7 5 6 51
Jeseník 0 0 0 0 0 0 1 2 0 0 0 1 4
Celkem 11 12 11 12 4 26 41 41 35 24 21 29 267
okres měsíc leden 2016 únor 2016 březen 2016 duben 2016 květen 2016 červen 2016 červenec 2016 srpen 2016 zaří 2016 říjen 2016 listopad 2016 prosinec 2016 celkem
Olomouc 0 8 7 2 10 12             39
Prostějov 4 5 2 1 7 9             28
Přerov 1 2 1 1 2 7             14
Šumperk 0 1 3 5 1 4             14
Jeseník 0 0 0 0 3 2             5
Celkem 5 16 13 9 23 34 0 0 0 0 0 0 100

* hlášeny i chronické formy onemocnění

Odbor protiepidemický - aktualizace vždy ke konci měsíce.