Problematika klíšťat

Informace o nemocech přenášených klíšťaty a možné prevenci

Klíště obecné přenáší v našich podmínkách zejména dvě závažná onemocnění lidí, klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu. Zhruba 9 % klíšťat vykazuje pozitivitu na přítomnost borelií, původců lymeské borreliózy. Pozitivita klíšťat na přítomnost viru klíšťové encefalitidy je mnohem nižší, obvykle bývá do 1 % a to v přírodních ohniscích. Výskyt onemocnění u lidí je závislý na množství klíšťat, na období jejich aktivity (většinou od března do října) a hlavně na aktivitě lidí v místech silnějšího výskytu klíšťat v době jejich vysoké aktivity.

Klíšťová encefalitida (KE) je infekční onemocnění virového původu s přírodní ohniskovostí. Cílená antivirová léčba neexistuje, aplikuje se jen léčba symptomatická (léky proti bolesti, zvracení, na snížení horečky). Nedílnou součástí léčby je klid na lůžku, eliminace stresu, ostrého denní světla a rehabilitace. Závažnost průběhu tohoto onemocnění závisí na fyzickém stavu pacienta, zejména na stavu jeho imunitního systému. Toto onemocnění je provázeno často závažným klinickým průběhem a přetrvávajícími zdravotními obtížemi.

Onemocnění probíhá ve dvou fázích. První fáze nastupuje většinou 7–14 dní po přisátí klíštěte. Tato fáze probíhá v podobě netypických chřipkových příznaků. Projevuje se několikadenním zvýšením teploty až horečkami, bolestmi hlavy, svalů, malátností, nevolností případně i bolestmi v kloubech. Následuje zhruba týdenní (4-10 dní) klidové období, kdy se pacient cítí zcela zdráv. Druhá fáze nastupuje většinou prudce vysokými horečkami a v různé intenzitě se rozvíjí příznaky postižení centrálního nervového systému: bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě, svalový třes. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti. Těžký průběh onemocnění bývá zejména u oslabených osob a osob nad 60 let věku. U všech pacientů je nezbytný klid na lůžku a podpůrná léčba (vitamíny sk. B atd.). Toto se zanedbává především v klidovém období po první fázi onemocnění. Klid, dostatek spánku, podpůrná léčba a vyvarování se jakékoliv zvýšené zátěže je vhodné uplatňovat i jako prevenci v době cca 2 až 3 týdny po nálezu přisátého klíštěte. U fyzicky odolných jedinců, zejména u dětí, se druhá fáze onemocnění mnohdy ani nedostavuje.

Lymeská borrelióza je nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty v České republice a je asi 6x častější než klíšťová encefalitida. S tímto onemocněním se můžeme setkat prakticky kdekoliv, tedy i mimo známá ohniska klíšťové encefalitidy. Jedná se o bakteriální infekci, kterou lze účinně léčit antibiotiky, zejména je-li léčba zahájena včas.

Lymeská borrelióza má časné a pozdní stadium onemocnění. Typickým příznakem časného stadia je pomalu se šířící nebolestivá červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objevuje v místě přisátí. Skvrna se kruhovitě zvětšuje na několik centimetrů, uprostřed postupně bledne až vznikne jakýsi červený prstenec kolem vybledlého středu (tzv. „býčí oko“). Skvrna může měnit tvar i polohu, odtud její latinský název. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Někdy jsou kožní projevy časného stádia nezřetelné. Pozdní stadium má chronický průběh a nastupuje až po několika měsících. Projevuje se postižením kloubů, kůže nebo nervového systému. V některých případech bývá provázena závažným klinickým průběhem a přetrvávajícími zdravotními obtížemi, zvláště tehdy, není-li včas léčena. U lymeské borreliózy není možnost navození účinné ochrany očkováním.

Podrobné informace o těchto a dalších infekčních onemocněních najdete např. na internetových stránkách: Nemoci přenášené hmyzem a roztoči, SZÚ (szu.cz)


Výskyt a vývoj klíšťat

Klíšťata, tedy druh klíště obecné, se vyskytují většinou v listnatých nebo smíšených lesích, v lesoparcích, zvláště v jejich travnatých a křovinatých částech. Omezeně se vyskytují i v městských parcích, na březích rybníků aj. Masivně se objevují především v hustých nízkých listnatých porostech, zejména na zarůstajících mýtinách, kde vzrostlejší stromky poskytují úkryt větší zvěři a zároveň se v nich vyskytuje dostatek travin a jiné husté vegetace, která umožňuje silné osídlení hlodavci, dalšími zvířaty a ptactvem.

Klíšťata zde číhají ve 3 vývojových stádiích, a to larvy (0,8 mm délky), které mají jen 3 páry noh a sají krev na drobných savcích, ptácích a plazech. Po nasátí odpadají a mění v lesní hrabance na další vývojové stádium – nymfy (přes 1 mm délky), které mají již 4 páry noh a sají na poněkud větších živočiších. Po nasátí opět odpadají a mění se v dospělé jedince s pohlavními orgány. Červenavě zbarvené samice (3,5 – 4,5 mm délky) sají hlavně na větších zvířatech, po nasátí mnohonásobně zvětšují svůj objem, odpadají, kladou vajíčka a hynou. Tmavě zbarvení samci (2,2 – 2,5 mm délky) krev nesají, ale přichycují se rovněž těla hostitele, na kterém vyhledávají samice. Na lidech, na rozdíl od poměrů v přírodě, sají krev všechna vývojová stádia, tj. larvy, nymfy i samice.

Líhnutí larev i přeměna nasátých larev a nymf do dalšího vývojového stádia probíhá většinou od srpna do zimy. Všechna hladová stádia se postupně aktivují, v přírodě dochází ke zvyšování početnosti hladových klíšťat, tzn. k podzimnímu (od září do nástupu mrazů) a dále k jarnímu maximu, které je prakticky pokračováním maxima podzimního. Jarní výskyt je větší a vrcholí obvykle ve druhé polovině května. Následně postupně početnost hladových klíšťat klesá s maximem poklesu během července, v srpnu je hladových klíšťat nejméně. Tento sled se může měnit v závislosti na charakteru počasí, tedy se změnami ukončení zimního počasí a nástupu jara a podobně. Ve vlhkých horských oblastech je tato dynamika jiná, během léta je zde výskyt hladových klíšťat víceméně stálý.

Aktivita hladových klíšťat je určována aktuálním počasím. Klíšťata jsou při dostatečné teplotě a vlhkosti vysoce aktivní. Za přílišného mokra, ale i sucha hostitele nenapadají, při suchém a větrném počasí se na porostech ani nezdržují, jsou spíše při zemi nebo i v hrabance, případně i hlouběji v zemi. Aktivita klíšťat se může silně měnit i během dne, obvykle ráno je vyšší, dále klesá, po poledni bývá minimální a se zvyšující se vlhkostí večer může naopak prudce stoupat. Proto je málo exaktní srovnávat početnost klíšťat v jednotlivých letech jen na základě několika odchytů.

Aktuální aktivita klíšťat na víkendy v ČR je předpovídána Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem v Praze, viz Předpovědi


Ochrana před napadením klíštětem

kliste 01Klíště číhající na hostitele
Autor fotografie: Jakub Rom

Při pobytu v přírodě je každý člověk vystaven nebezpečí, že se klíšťata, která číhají na hostitele v porostu zhruba do výšky jednoho metru nad zemí, zachytí na jeho oblečení nebo kůži a po vyhledání vhodného místa na těle se přisají. U dětí je to kdekoliv na těle, u dospělých vyhledávají místa s jemnější kůží.

V dostupných informačních materiálech se lze dočíst, že chceme-li předejít přisátí klíštěte, měli bychom v přírodě nosit hladké oblečení světlé barvy s dlouhými nohavicemi a rukávy, které by měly přiléhat k zápěstím a kotníkům. Nohavice kalhot nosit zastrčené do vyšších bot apod. Takto oblečeni půjdeme třeba do lesa na houby, ale na koupaliště a na výlety v letních vedrech určitě ne. Před hmyzem a klíšťaty se můžeme částečně chránit také použitím repelentů. Aplikujeme je před vstupem do porostu spíše na nohavice a obuv, než přímo na pokožku (opatrně u malých dětí). Nejdůležitější však je, aby po každém návratu z přírody, a především ještě večer tentýž den, byla pečlivě prohlédnuta pokožka celého těla včetně vlasaté části hlavy a všechna přisátá klíšťata ihned s použitím dezinfekce odstraněna. Čím déle je klíště přisáto, tím větší je riziko přenosu viru klíšťové encefalitidy a borrelií.

Prohlédnout je třeba i domácí zvíře, které bylo s námi v přírodě. K individuální ochraně domácích zvířat (psů a koček) před napadením klíšťaty lze použít k tomu určené veterinární přípravky, například spreje, obojky různých druhů, kapičky v ampulkách, které jsou v prodeji v síti lékáren, veterinárních lékařů apod. Tyto přípravky se nemají používat v kombinaci současně.

V odůvodněných případech (reálný výskyt klíšťat) lze doporučit i velkoplošné zásahy v areálech a bezprostředním okolí rekreačních zařízení, na soukromých zahradách a podobně. Vlastní asanační práce by měly provádět odborné firmy zabývající se speciální ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací (DDD). Dříve se k těmto asanacím používala širší paleta přípravků na bázi pyretroidů a organofosfátů, v současné době lze použít k venkovním aplikacím pouze vybrané k tomu určené biocidní přípravky.


Odstranění klíštěte

kliste 01Samice klíštěte na kůži
Autor fotografie: Vladimír Motyčka

Čím déle je klíště přisáté, tím se zvyšuje riziko infikování nákazou a klíště se hůře odstraňuje. Proto přisáté klíště odstraňujeme vždy co nejdříve. Před manipulací s klíštětem je vhodné místo s klíštětem dezinfikovat dezinfekčním přípravkem na bázi jódu v tzv. peru. Klíště se odstraňuje nejlépe uchopením co nejblíže kůže, např. pinzetou, a vikláním a jemným kroucením (jedno jakým směrem) se povytahuje z ranky. Na klíště bychom neměli sahat přímo holými prsty. Při vytahování dbáme na to, aby se klíště nepřetrhlo. Po odstranění klíštěte ranku opět vydezinfikujeme nejlépe dezinfekčním přípravkem na bázi jódu. Pokud se klíště přetrhne, musíme ranku i se zbytkem těla klíštěte vydezinfikovat a teprve potom se můžeme dál pokoušet odstraňovat zbylé části klíštěte. Při odstraňování klíštěte je nutné pamatovat na to, že obsah klíštěte je také infekční. Klíště nerozmačkáváme v prstech a jsme vždy opatrní i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat.

Pokud se nám podaří odstranit všechna přisátá klíšťata ještě v den přisátí, je riziko infikování jakoukoliv nákazou prakticky nulové. Klíštěti trvá poměrně dlouhou dobu, než pronikne kůží, zakotví se v ráně, začne sát a předá potřebnou infekční dávku původce onemocnění do našeho či zvířecího organismu. Proto se na déletrvající pobyty v přírodě vybavujeme vždy dezinfekcí a vhodnou pinzetou (v prodeji jsou i různé speciální pinzety na klíšťata).

Následující dny po nálezu přisátého klíštěte je dobré, aby měl člověk co největší obranyschopnost organismu. Proto se preventivně doporučuje příliš se nevysilovat, nenamáhat, řádně odpočívat – hodně spát, zdravě jíst a v případě podezření na onemocnění (teplota, bolest hlavy) ihned navštívit lékaře a informovat ho o nálezu klíštěte.


Významné lokality v Olomouckém kraji

Dle dlouhodobého sledování problematiky nákazy klíšťovou encefalitidou (KE) z hlediska lokalit, prakticky v souhlase s početností klíšťat, se jedná o shlukový charakter evidovaných lokalit. Tato rizika je možno podle četnosti rozdělit v jednotlivých lesních pásmech do 3 skupin – riziko vysoké, střední a nízké.

V okrese Šumperk a Jeseník je vysoké riziko nákazou KE v lesích Žulovské pahorkatiny i příslušné části Zlatohorské vrchoviny a dále ve všech níže položených lesích bezprostředně v blízkosti města Šumperka. Jako střední riziko je možno označit lesy západně a jihozápadně od Šumperka, patřící k Zábřežské vrchovině a východně od Šumperka v lesích CHKO Jeseníky, a sice v předhoří Hrubého Jeseníku. Přímo lesy Hrubého Jeseníku představují nízké riziko nákazy KE, a i to zde se projevuje jen v okrajových, níže položených lesích tohoto útvaru.

V okrese Olomouc je vysoké riziko v lesích předhoří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, táhnoucích se směrem severozápadním až severním i východním od města Olomouce, a to i v bezprostřední blízkosti města Šternberka. Střední riziko je opět v lesích Zábřežské vrchoviny v západní a severozápadní části okresu či od města Olomouce v těchto směrech. Nízké riziko je i v lužních lesích kolem řeky Moravy, tedy v CHKO Litovelské Pomoraví.

V okrese Prostějov je opět střední riziko v lesích Zábřežské vrchoviny s maximem v okolí obcí Zdětín, Planá, Vícov a Ptení.

V okrese Přerov se jedná prakticky ve všech lesích pouze o riziko nízké, avšak v lese v okolí hradu Helfštýna a vrchu Maleník se jedná lokálně o riziko střední až vysoké.


Olomoucký kraj – počet infekčních onemocnění přenášených klíšťaty, která byla nahlášena v jednotlivých měsících v roce:

Klíšťová encefalitida:

okres měsícleden 2026únor 2026březen 2026duben 2026květen 2026červen 2026červenec 2026srpen 2026září 2026říjen 2026listopad 2026prosinec 2026celkem
Olomouc0000 0 2      2
Prostějov0000 0 1      1
Přerov0000 0 1      1
Šumperk0000 0 2      2
Jeseník0000 0 0      0
Celkem0000 0 6      6
okres měsícleden 2025únor 2025březen 2025duben 2025květen 2025červen 2025červenec 2025srpen 2025září 2025říjen 2025listopad 2025prosinec 2025celkem
Olomouc0000301111018
Prostějov0000011100003
Přerov0000023000106
Šumperk00001134410418
Jeseník0000001101115
Celkem00004497532640
okres měsícleden 2024únor 2024březen 2024duben 2024květen 2024červen 2024červenec 2024srpen 2024září 2024říjen 2024listopad 2024prosinec 2024celkem
Olomouc0000010201004
Prostějov0000001300015
Přerov0000010000102
Šumperk00000265212119
Jeseník0000001300004
Celkem000004813223234
okres měsícleden 2023únor 2023březen 2023duben 2023květen 2023červen 2023červenec 2023srpen 2023září 2023říjen 2023listopad 2023prosinec 2023celkem
Olomouc0000010100002
Prostějov0000000101002
Přerov0000002112006
Šumperk0000000600208
Jeseník0000001100002
Celkem000001310132020
okres měsícleden 2022únor 2022březen 2022duben 2022květen 2022červen 2022červenec 2022srpen 2022září 2022říjen 2022listopad 2022prosinec 2022celkem
Olomouc0000011013006
Prostějov0000001001103
Přerov1000101020106
Šumperk000010111001014
Jeseník00000003015413
Celkem100021414358442
okres měsícleden 2021únor 2021březen 2021duben 2021květen 2021červen 2021červenec 2021srpen 2021září 2021říjen 2021listopad 2021prosinec 2021celkem
Olomouc1000011200005
Prostějov0000000100001
Přerov0000012200005
Šumperk00000134021011
Jeseník0000000100012
Celkem100003610021124
okres měsícleden 2020únor 2020březen 2020duben 2020květen 2020červen 2020červenec 2020srpen 2020září 2020říjen 2020listopad 2020prosinec 2020celkem
Olomouc0000040200006
Prostějov0000041100006
Přerov1000011500008
Šumperk00000039041017
Jeseník0000031100005
Celkem1000012618041042
okres měsícleden 2019únor 2019březen 2019duben 2019květen 2019červen 2019červenec 2019srpen 2019září 2019říjen 2019listopad 2019prosinec 2019celkem
Olomouc00001120144013
Prostějov0000102000104
Přerov00001015101211
Šumperk10002042857029
Jeseník00010005222012
Celkem100151912121115269
okres měsícleden 2018únor 2018březen 2018duben 2018květen 2018červen 2018červenec 2018srpen 2018září 2018říjen 2018listopad 2018prosinec 2018celkem
Olomouc00001135102013
Prostějov0000001003004
Přerov0000101110105
Šumperk00002684134230
Jeseník00000132411113
Celkem0000481612778365

Lymeská borrelióza:

okres měsícleden 2026únor 2026březen 2026duben 2026květen 2026červen 2026červenec 2026srpen 2026září 2026říjen 2026listopad 2026prosinec 2026celkem
Olomouc18574 28 36      98
Prostějov41023 5 16      40
Přerov2223 15 33      57
Šumperk10176 16  42      82
Jeseník3501 7 15      31
Celkem37231817 71 142      308
okres měsícleden 2025únor 2025březen 2025duben 2025květen 2025červen 2025červenec 2025srpen 2025září 2025říjen 2025listopad 2025prosinec 2025celkem
Olomouc24205131031675976385145439
Prostějov33174914282012610117
Přerov103311204044231156167
Šumperk7434611376042281110223
Jeseník000010216663034
Celkem352712273271160207167957671980
okres měsícleden 2024únor 2024březen 2024duben 2024květen 2024červen 2024červenec 2024srpen 2024září 2024říjen 2024listopad 2024prosinec 2024celkem
Olomouc7113510915202318176144
Prostějov211440954100444
Přerov0217612413877168
Šumperk335431524131038596
Jeseník0000122537115
Celkem121710202438545648453317374
okres měsícleden 2023únor 2023březen 2023duben 2023květen 2023červen 2023červenec 2023srpen 2023září 2023říjen 2023listopad 2023prosinec 2023celkem
Olomouc011342210232425814135
Prostějov00310227561431
Přerov0010310128482149
Šumperk42223761611136274
Jeseník1000210100005
Celkem53761242305544521721294
okres měsícleden 2022únor 2022březen 2022duben 2022květen 2022červen 2022červenec 2022srpen 2022září 2022říjen 2022listopad 2022prosinec 2022celkem
Olomouc0233193121863868
Prostějov01211487063437
Přerov000007210443030
Šumperk30134131333181194112
Jeseník00000016130011
Celkem3367633276841301816258
okres měsícleden 2021únor 2021březen 2021duben 2021květen 2021červen 2021červenec 2021srpen 2021září 2021říjen 2021listopad 2021prosinec 2021celkem
Olomouc2210623151050955
Prostějov20101239611127
Přerov100023171290237
Šumperk210035192515107895
Jeseník0000000001012
Celkem7320121226564326821216
okres měsícleden 2020únor 2020březen 2020duben 2020květen 2020červen 2020červenec 2020srpen 2020září 2020říjen 2020listopad 2020prosinec 2020celkem
Olomouc918061915102526125131
Prostějov100056415230136
Přerov3202413243231695108
Šumperk123411113018129325133
Jeseník000000115104121
Celkem2561231649749043545717446
okres měsícleden 2019únor 2019březen 2019duben 2019květen 2019červen 2019červenec 2019srpen 2019září 2019říjen 2019listopad 2019prosinec 2019celkem
Olomouc475898111617121210119
Prostějov45358452264957
Přerov31347151920111363105
Šumperk8411121718241812197141
Jeseník110003010201018
Celkem201812183647537250434229440
okres měsícleden 2018únor 2018březen 2018duben 2018květen 2018červen 2018červenec 2018srpen 2018září 2018říjen 2018listopad 2018prosinec 2018celkem
Olomouc5101059169356211516157
Prostějov53031215175835379
Přerov1412121737232342116179
Šumperk43219142330192389145
Jeseník000000311445027
Celkem152013114262899470934434587

* lášeny potvrzené, pravděpodobné  i chronické formy onemocnění
Odbor protiepidemický – aktualizace prováděna pravidelně každý měsíc.

Mimořádné uzavření sídla KHS Olomouc

Z provozních  důvodů (přerušení dodávky vody z důvodu havárie)  je sídlo Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje, Wolkerova 74/6, dne 22.6.2026   uzavřeno.

Nejbližší podací místo naší organizace pro fyzická podání je pracoviště Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje v Prostějově, Šafaříkova 49 – telefonní kontakt 582 305 760

Omlouváme za případné komplikace a děkujeme za pochopení.