Pitný režim

V souvislosti s horkými letními dny, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci (KHS) připomíná občanům, že v tomto období je důležitý dostatečný příjem tekutin s přihlédnutím k naší fyzické zátěži a době pobytu na slunci. Voda má v lidském organismu nezastupitelnou roli, např. je transportním prostředím pro živiny, chrání důležité orgány, zvlhčuje a chrání sliznice, udržuje pružnost a odolnost kůže, pomáhá regulovat tělesnou teplotu.

Příjem tekutin za normálních okolností

Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec zkonzumovat za běžných klimatických podmínek se nachází v rozmezí 2 (ženy) až 2,5 (muži) litrů tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 l). U dětí je potřebné množství tekutin úměrně menšímu objemu těla nižší, ale z důvodu relativně většího povrchu těla vzhledem k jeho objemu dochází ke ztrátám rychleji, a proto je případný nedostatek tekutin u dětí závažnější.

U sportujících nebo těžce pracujících osob je potřeba tekutin větší, úměrně míře fyzické námahy. Samostatnou kapitolou je práce v horkých provozech nebo za obdobných podmínek.

Příjem tekutin během horkého počasí

Teplé letní počasí riziko dehydratace zvyšuje, neboť vlivem tepla dochází k většímu pocení, a tudíž jsou ztráty vody vyšší než za klidových podmínek. Dehydratace, tedy nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav jedince či průběh onemocnění. K zajištění správného metabolismu je potřeba takto nadměrně ztracenou vodu nahrazovat, což znamená více pít.

Jako nápoj se v horku nejlépe hodí pramenitá voda, voda z kohoutku, slabé bylinné čaje, hodně ředěné ovocné šťávy, voda ochucená citrusy nebo mátou. Pro doplnění potem ztrácených minerálů je možné vypít i půl litru slabě či středně mineralizované vody. Slazené nápoje nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože cukr zvyšuje pocit žízně. Alkohol ani černou kávu nelze do pitného režimu započítávat.

Problém s nedostatkem tekutin se objevuje častěji u dětí – při hře, sportu či jakékoli činnosti, při které zapomínají pít. Rizikoví jsou také senioři, jejichž pocit žízně bývá oslaben. To, že je příjem tekutin dostatečný, lze u zdravých osob orientačně ověřit podle množství vyloučené moče a její barvy. Množství přijaté vody a vyloučené moči by nemělo být výrazně odlišné, přičemž barva moči by měla být světlá. Kojence a velmi malé děti nelze do pití nutit, ale je třeba jim tekutiny často nabízet. K orientačnímu posouzení slouží opět barva moči – na dětské plence nebo v nočníku by moč téměř neměla být vidět, žlutá barva znamená sníženou hydrataci.

Užitečný odkaz Státního zdravotního ústavu o pitném režimu.